... tak se začervenáme a řekneme, že nic moc, neboť zima byla dlouhá a mrazivá a tak bylo nejlepší zůstat doma, po obědě se hezky na gauči zavrtat pod deku, pustit Simpsny a usnout... Ba ne, občas jsme i vyrazili ven a byli aktivní :o)
Tak kupříkladu jsme začali sportovat ještě častěji. Lotrinka navštěvovala se sousedkou milovickou posilovnu a nutno říci, že výsledky jejího snažení u cvičebního náčiní jsou na ní vidět :o) Pak jsme se oba přihlásili do squashové ligy v Lysé nad Labem, abychom si rozšířili obzory, neboť naše vzájemné zápasy se stávaly čím dál více vyrovnanými. V prvním únorovém kole jsme si sice výhru nepřipsali, i když Lotrinka tomu byla velice blízko. Uvidíme jak se nám bude dařit v březnu.
Já jsem se zapojil naplno do přípravy na milovickou ligu malého fotbalu coby brankář AC Žíznivci. Forma šla nahoru, v posledním zápase jsem útočníky soupeře dováděl k šílenství, neboť jsem 50 minut držel čisté konto. O to větší bylo zklamání, když jsem se před začátkem prvního ostrého zápasu dozvěděl, že klubovou jedničkou je gólman z béčka Benátek nad Jizerou (ano, ten to chytal na turnaji). Nicméně jsem se oklepal, opět si navlékl bílo černý dres s číslem 12 a vyrazil na zteč. Bil jsem se srdnatě, hned při prvním střídání jsem šel s vervou ve výskoku do souboje s brankářem. Ten však bravurně vyboxoval nejen míč, ale i moji hlavu, takže mi chvíli trvalo, než jsem se sebral z trávníku a odkutálel se do zámezí. Dal jsem se do pořádku, ale ve druhé půli mě zradil kotník (ten, co jsem si léčil před dvěma lety) a naše premiérové vítězství 4:1 jsem sledoval jen ze střídačky. O týden později jsem vzhledem ke zranění přebral funkci kameramana a bohužel byl svědkem drtivé porážky 1:6 od jasného favorita celé soutěže. Na sestřih se můžete podívat na www.stream.cz.
Nejen sportem živ je člověk a tak jsme navštívili něco kulturních akcí. Pokud se kinu a partě polonahých barových tanečnic dá říkat kultura. Jasně, vyrazili jsme do Holešovic na Pussycat Dolls, ze známosti samozřejmě zadarmo. Show to byla pěkná napůl playback, napůl naživo, výborná scéna, super efekty, holky pěkný a při známých písničkách jsme si to docela i užívali. Největším zážitkem byl ale odjezd, kdy jsme nejdřív asi 45 minut poskakovali v koloně od nejvzdálenější parkoviště, do níž se ze všech stran připojovala auta z dalších odstavných ploch a na Lehovci nás ještě kontrolovala motorizovaná hlídka. Naštěstí jsme prošli :o)
A co zmíněné kino? V první hodině byl výborný film "Líbáš jako bůh" od Máni Poledňákovic, který se natáčel zčásti u Lotrinky na škole, bohužel ona sama slávu stříbrného plátna odmítla ;o) Snímek se bohužel dostal do nepochopitelné časoprostorové smyčky, zřejmě kvůli tomu, jak paní scéránistce a režisérce v jedné osobě docházely nápady, a celý děj se dvakrát-třikrát opakoval. Absolutorium si ale zaslouží Oldřich Kaiser, jeho podpantoflácký záchranář, snažící se vymanit z pout hrůzovládné manželky (drsně reálná Eva Holubová), prostě neměl chybu. Výborný kousek, který můžeme jen doporučit, je "Podivuhodný případ Benjamina Buttona", kde zazářil Brad Pitt. Příběh o človíčkovi, jehož tělo při narození odpovídá osmdesátiletému starci a s přibývajícím věkem postupně mládne, aby nakonec umřel zase jako miminko, musel vzít za srdce každého. To takové Stmívání, to byla taková lehce horrorová teenagerská pohádka o upírech, no a u pokračování Madagaskaru se museli bavit snad všichni. Doba ledová má svou veverku, Madagaskar zase sveřepou skautskou babču :o) Takové malé kino jsme si zařídili i doma, na HD televizoru jsme promítli první dva Matrixe (o třetí díl už Lotrinka nějak nestojí, ale je škoda vzdát to těsně před cílem ;o)) a Minority Report s Tomášem Plavbou.
Mno a co ještě? V nedalekých Benátkách jsme nejen byli hrát bowling, ale taky často krmit hladové kačeny, včetně jakési zatoulané kachny kanadské či odkud ta nápadně zbarvená ptíca přiletěla... Udělali jsme si výlet do Příchovic na rozhlednu Štěpánka (k tomu se určitě ještě vrátím později), pobyli jsme na statku u Lotrinčiny babičky a dědy, Lotrinka sama už se začala učit na maturitu a přijímačky na práva, nedávno oslavila krásné devatenácté narozeniny. Tak jí držím palce :o)
Až se jaro zeptá, co jsme dělali v zimě...