Naše báječná exotická dovolená
JoeMax & Lotrinkas
Dnešní datum: 17. 10. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks  
Hlavní menu

Vyhledávání

Vyhledat text


Články podle kalendáře
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31     


Cestování

* Naše báječná exotická dovolená

Vydáno dne 22. 10. 2009 (2565 přečtení)

V půlce září jsme konečně vyrazili na vytouženou dovolenou, s cestovkou Blue Style jsme se vydali na tuniský ostrov Djerba. Vlastně, ona to ani tak nebyla ani tak dovolená, jako spíš svatební cesta. Dne 11. září jsme totiž s Lotrinkou navždy spojili naše životy na zámku v Brandýse nad Labem a jedna z prvních cest v nové etapě našeho společného života vedla k moři.

Bylo 16. září, všechna zavazadla byla sbalena (Lotrinčin lodní kufr a moje sportovní taška) a odpoledne jsme vyrazili z Milovic směr Horomeřice. Tam jsme si u babičky na zahradě nechali auto, byli jsme pohoštěni řízky k večeři a následně dopraveni na letiště. Lotrinka nadšeně drandila po hale s kufrem na kolečkách, od stánku naší cestovky jsme se vydali k přepážce a o chvilku později už jsme s palubními vstupenkami zamířili do tranzitní zóny.

Tam jsme se courali tak dlouho, až jsme z místního rozhlasu uslyšeli poslední výzvu k nástupu do letadla a úprkem jsme se řítili k bráně :-D Na africký ostrov nás dopravil Boeing 737, v jehož útrobách jsme vyplnili turistické kartičky. Po dvou hodinkách klimatizovaného letu jsme hladce přistáli na Djerbě a vystoupili na letištní plochu. Tam nás málem porazil velice vlhký mořský vzduch, i před půlnocí bylo vedro a venku to vypadalo jako v prádelně. Po dalším odbavení nás autobus dovezl do hotelu Eldorador Aladin, který už na první pohled vypadal velice solidně.


Hotelová recepce

Po welcome drinku a prvních informacích nás usměvavý černošský kufronosič zavedl do našeho bungalovu. Sympatické místo, ve kterém nebyl jediný kus nábytku - všechno bylo vyzděné! Skříň byla vestavěná, stůl čněl ze stěny, postel měla rovněž snad vybetonované základy a z podlahy kolem ní stoupaly noční stolky. V koupelně to vypadalo podobně, naštěstí umyvadlo, záchod a sprcha vypadaly tak, jak je známe :) Jen s tím rozdílem, že WC jsme hned museli nechat 2x opravovat.


Postel s naším domácím mazlíčkem mývalem

Po vybalení jsme se šli projít po areálu, nakoukli jsme k moři, které v nočním tichu docela bouřilo a pláž byla bohužel opravdu pokryta spoustou řas a dalšího sajrajtu. Poté jsme se natáhli na lehátka u horního bazénu a hned zjistili jedno z úskalí hotelu - kočky. Byla jich tu spousta a protože na Djerbě asi nemají myši, nechávaly se vydržovat od turistů a byly pěkně oprsklé. Jedna přišla k mému lehátku, spiklenecky na mě mrkla a šup - už jsem ji měl na klíně! Hned začala vrnět, ale raději jsem ji přemístil o kus dál a nechal samotnou - nicméně postupem času jsme si na soužití s kočkami zvykli.


Na plážových lehátkách za svitu hvězd

Navzdory netypickému prostředí se nám spalo docela dobře. Ráno jsme vyrazili na snídani, kde jsme typicky zůstali každý u svého typu jídla - já sladké (croissant, pain au chocolat, bažeta s máslem a fíkovou marmeládičkou), Lotrinka slané (pečivo, salám a místní párečky). Kolem deváté jsme měli sraz s delegátkou, kde jsme dostali základní informace o Tunisku a místních aktivitách. Po pokecu jsme vyzkoušeli bazény - lahoda! Voda akorát, čistá, proměnlivá hloubka, spousta míst k vyblbnutí, díky mé drahé polovičce jsem se konečně naučil skákat šipku a potápět se bez držení nosu :-D


Plaveme si :o)

Oběd probíhal tak, že po vstupní hale restaurace byly rozmístěny várnice s hotovými jídly, ovocem, zeleninou, saláty, ochucovadly a dalšími pochutinami. Nabrali jsme si plné talíře všeho, co nevypadalo jedovatě, pošmákli jsme si. Po jídle jsme si pustili na přenosném přehrávači Futuramu a usnuli - a spali, a spali - skoro až do večera! Jó, aklimatizace je důležitá věc, ale málem jsme kvůli ní prošvihli oblíbené podvečerní občerstvení - francouzské minicrepy, které jsme si patlali čokoládou. Až do kouzelného západu slunce jsme pak zůstali na pláži, vyzkoušeli jsme konečně klidné, ale šíleně slané moře - to asi díky malé hloubce, které je v okruhu 20km od břehu... Večeře byla stejnou formou jako oběd, před restaurací ještě dělali tamní hamburgry, ale ty na nás bohužel nezbyly :o( Večer jsme si v soukromém kině pustili Báječný svět shopaholiků a šli spát.


Jídla bylo vždycky hodně, ale ne vše se dalo jíst...

V pátek 18.9. jsme po snídani (která Lotrinku moc nezaujala, neb byla stejná jako včera) šli cachtat do bazénu a krapet opalovat. Poté jsme taxíkem vyrazili do města Midoun na tradiční tuniský trh - bylo horší než na vietnamské tržnici. Cetky, krámy, smrad, bordel, otravní, dotěrní a drzí trhovci, žádné smlouvání - všechno za dinár! Nakupovat se dalo jen v oficiálních obchodech tzv. Fixed Prices. Výsledkem našeho pátrání po suvenýrech byla Fanta a dvě zmrzliny. Při zpáteční cestě jsme ještě asi 10 minut bojovali o místa v taxíku, takže jsme se vrátili zpátky do hotelu celí vyprahlí a unavení.


V taxíku...

Jídlo k obědu mou milou ženu opět moc nezaujalo, já jsem si pošmáknul. Moře bylo dnes rozbouřené a zachaluhované, Lotrinka navíc "utopila" svůj foťáček v písku na pláži :o( Večer nás čekal šok, když jsme si nabrali nějakou kuřecí mňamku a po chvíli koukám... "Miláčku, to není kuřecí," povídám. Lotrinka při pohledu na přísavky na chapadýlkách vykřikla, odhodila talíř, vrhla se mi do náruče a celá se roztřásla. Já jsem taky nenápadně odložil talíř s už nabranou krmí a šel vybrat něco jiného. Po večeři jsem okusil místní červené víno, poměrně dobré, a šli jsme se uložit.


Večerní idylka u bazénu

Jestli bylo na této dovolené něco opravdu báječné, byl to odpočinek. Asi nemá smysl opakovat, jak jsme si dopřávali dlouhý spánek, že jsme nastolili režim poledního klidu, po jídle vyspávali dlouho do odpoledne a pak se rozplácli u bazénu - ale bylo to vážně super! Bylo samozřejmě několik výjimek, jako když jsme v šest ráno šli sledovat východ slunce nad mořem (fotky najdete určo v galerii), nebo když jsme museli vstávat dřív doufajíc, že konečně vypluje naše pirátská loď.


Východ slunce nad mořem dvakrát jinak

To bylo totiž tak - u delegátky jsme si koupili dva výlety. První byla jízda na čtyřkolkách a druhý výlet pirátskou lodí na (polo)ostrov plameňáků, kdy se už v osm odjíždělo z hotelu do přístavu. Bohužel loď kvůli rozbouřenému moři ani na dva pokusy nedostala povolení k vyplutí. Zůstali jsme tedy jen u čtyřkolek a bylo to rozhodně dobrodružství.


Touhle lodí jsme se bohužel nesvezli :o(

Už příjezd k půjčovně byl zajímavý, neboť pro nás k hotelu přijel téměř nefunkční bílý kombík. Snad jediné, co šlo relativně bezchybně, byl motor a volant, na palubní desce byste marně hledaly znaky toho, že auto je vůbec nastartované, natož že ještě k tomu jede! Podobně bych se mohl rozepsat o dveřích a okýnkách. Čtyřkolky byly proti tomu ve výborném stavu, já měl na řídítkách dokonce i digitální rychloměr! Okruh vedl pouští mezi palmami, velbloudy, drožkami, cyklisty a řídkou zástavbou (mimochodem, na venkově nemají na odpad popelnici - prostě vyhloubí jámu v písku!) až k malému občerstvení, kde jsme si dali arabskou coca-colu v plechovce.


Na čtyřkolkách

Protože bylo zrovna po dešti, brodili jsme se cestou kalužemi, někdy hlubokými tak, že si člověk musel dát nohy nahoru na blatníky, aby se nenamočil. Dál jsme pokračovali k djerbanské laguně, moc pěknému místu s čistým mělkým mořem, kde zrovna místní plavili (koupali?) koně. Závěr vedl po písčitém závodním okruhu, kde jsme ocenili neuvěřitelnou stabilitu vozítek, schopných ve vyšší rychlosti zdolat jakoukoliv klopenou zatáčku.


U laguny

To už se ale pořádně zatáhlo, zvedl se vítr a vypadalo to na bouřku. Návrat na základnu už byl ve znamení blesků křižujících oblohu a sotva jsme zapadli do garáže, spustil se liják a padaly kroupy jak pingpongové míčky! Smršť jsme přečkali a stejně rozvrzanou herkou se vrátili do hotelu.


Průtrž mračen

Ten nabízel spoustu sportovních aktivit, z čehož nás zaujal zejména tenis. Ovšem ukázalo se, že zkušenosti ze squashe jsou na velkém kurtu k ničemu a pomalu neodehrajeme míček z podání, takže jsme toho zdrceni nechali a vrhnuli se na tenis stolní, což nám šlo o poznání líp a poslední den jsme hráli tak dlouho, že jsme málem zmeškali večeři a odjezd na letiště :o) Další pěknou volnočasovou aktivitou byl aquagym, aerobik ve vodě - člověk by nevěřil, jakou hroznou zátěží je odpor vody oproti cvičení na vzduchu - posilovna hadr! Po hodince trdlování v bazénu na pokyny animátora a do rytmu diska nás bolely veškeré končetiny.


Aquagym v horním bazénu

Velmi příjemné bylo také každovečerní vystoupení místního umělce, který preludujíce na klávesy-samohrajku předváděl k poslechu i tanci notoricky známé hity a jehož podmanivé tóny přemluvily dvakrát Lotrinku, aby si se mnou šla zatančit :o)


Kulturní vystoupení

Pobyt nám pozkazily jen dvě nepříjemnosti: První, než jsme si vybojovali místo v hotelovém sejfu, nějaký šikula s dlouhými prsty nám štípnul 50 dolarů a 20 dinárů (ještě že teď ten dolar nestojí tolik...). Druhá, na poslední tři dny jsme se museli přestěhovat ze soukromí bungalovu do hotelové budovy. Jeden večer vytrvale pršelo a v půl čtvrté ráno mě probudil zvuk kapající vody. Rozespale jsem pátral po příčině, až jsem objevil prasklinu ve stropě, kterou dešťová kapala na stůl. Zkusil jsem vodu setřít, dal na místo dva ručníky a šel si lehnout - ručníky se ale rychle nasákly a zvuk kapek byl ještě intenzivnější. Navíc se rozšířila skvrna na stropě a začalo zatékat i do nástěnných svítidel, což už bylo o život. Probudil jsem svoji ženu, zavolal na recepci a po složitém vysvětlování jsme se nakonec sbalili a přečkali noc v hlavní budově v pokoji 250. Ráno jsem opět s chlapíkem na recepci řešil problém s dírou ve stropě, ale buď nerozuměl nebo rozumět nechtěl. Nakonec jsem se domluvil se slečnou, která uměla pár slovíček česky a hlavně perfektně anglicky, že opravdu nestačí tam tu vodu setřít, ale je třeba opravit střechu, protože když zase zaprší, je tam voda znovu a bude tedy pro nás nejlepší ve vypůjčeném pokoji už zůstat. A tak se taky stalo.


Mýval v novém pokoji

Několikrát za pobyt jsme dali šanci moři, zkoušeli dovádět ve vlnách, ale zvířený písek a hlavně spousta chaluh, obmotávajících naše nohy, náš přesvědčily o tom, že už do konce pobytu definitivně zakotvíme u bazénů... Také místní kolorit jsme nechali daleko ve vnitrozemí a šli ulovit suvenýry do krámků nedaleko hotelu. Dopřáli jsme si už jenom jednu cestu taxíkem, a to do speciálního supermarketu Al Jazeera, který má jako jeden z mála (ne-li jediný) licenci na prodej alkoholu, jímž jsme obdarovali naše rodiny.


Cestou z Al Jazeery

Ale celkově dovču hodnotíme určitě pozitivně, hotelový komplex byl velmi pěkný s dobrými službami a úžasnými bazény, dobrou kuchyní (dokonce jsme jednou měli řízky s hranolkama!), i když ani nám se nevyhnuly lehké střevní potíže. Jak už jsem jednou psal, na odpočinek od každodenních starostí perfektní! Nesedla nám místní mentalita a způsob života, prostě je nám Afrika na hony vzdálená a příště určitě vyrazíme někam do Evropy. Vždyť to koneckonců nemusí být nikam daleko, hlavně když tam bude hezky :o)


Celou fotogalerii najdete tady na Rajče.iDnes.cz


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: JoeMax

Novinky
18.04.2010: Blbá sopka!
Kvůli zrušeným letům si musíme pobyt v NY prodloužit o týden, první volný spoj do EU je 25.4. :(

14.04.2010: Jsme v New Yorku!
Zdárně jsme přistáli, ubytovali se a teď vyrážíme na sváču a do města. Večer (je tu teprv 15:54) napíšeme víc!

11.05.2009: resisTrance vol.6:
Nový DJ set v žánru trance/ progressive ke stažení v sekci Download! Šesté pokračování série resisTrance je tentokrát tvrdší a dupavější, tak přeji příjemný poslech :)

11.01.2009: AC Žíznivci
vybojovali v zimním Exit Fortuna Cupu fantastické třetí místo! :o)

01.01.2009: Omlouváme se
předem za možný krátkodobý výpadek kolem 2.-5. ledna kvůli údržbě serveru.

01.01.2009: Joe & Lotrinka
přejí všem návštěvníkům hodně štěstí do roku 2009 :o)

16.11.2008: Ze sportu:
Milovičtí fotbalisté mají po několika dvouciferných vítězstvích po půlce sezóny jasně nakročeno do I.A třídy, s náskokem 12 bodů jasně vedou tabulku. Benátečtí hokejisté se zuby nehty drží v 1. lize, jsou mezi 16 týmy na 14. místě. Uvidíme, jak se povede novému kouči...

28.07.2008: Nejezděte
se koupat na Sadskou. My si pak nemáme kam lehnout :-D

05.07.2008: Jedeme na
dovču, takže o nás nějaký čas neuslyšíte, ale zato pak přineseme novou fotogalerii z hor a doženeme článkový deficit :o) J&L

23.06.2008: Plný počet
získaly Milovice z posledních dvou ligových zápasů, na jejich setrvání v okresním přeboru už to ale nic nezměnilo. Na hřišti jsem s foťákem chyběl, zmohl mě Francinův ležák :-D

Google

Naše megastránky běží na systému phpRS.